Čínská medicína používá několik terapeutických metod. Jejich výběr se řídí povahou onemocnění, typem pacienta a jeho ochotou spolupodílet se na léčebném procesu. Ačkoliv je nejznámější akupunktura (tedy u nás nejznámější), nejrozšířenější je fytoterapie. K dalším metodám patří masáže, cvičení, akupresura a dietetika.

Fytoterapie - je nejužívanější a nejrozšířenější metodou. Využívají se v Číně rostoucí byliny, doplněné o minerálie a ojediněle i živočišní produkty. Nevyužívají se naše léčivky. Ne, že by nebyly rovněž zdraví prospěšné, ale proto, že jak již bylo uvedeno výše, čínská medicína je svázaná staletou empirií a postupy. Nedá se tedy říct - když je pampeliška hořká, můžeme ji použít místo jiné hořké čínské byliny. Fytoterapie je metoda, která léčí materií - tedy něčím, co je obsaženo v bylinách a vařením se z nich vyloučí, složitým způsobem to spolu zreaguje, aby to potom působilo na metabolizmus a jiné pochody lidského organizmu. V tom spočívá důvod ulpívání na dodržování starých osvědčených předpisů. Po určité době podávání se organizmus začne vracen do své ztracené normy. Zpočátku právě díky pomoci bylin, které jej k tomu nutí. Postupem času se však dávka bylin pozvolna snižuje a hlídá se, aby se udržela "laťka" zlepšeného zdraví. Aź se jednoho dne byliny vysadí úplně, přičemž však člověk zůstává nadále zdráv. Nejde tedy o celoživotní substituci, ale o výuku organizmu. od tohoto scénáře jsou možné odchylky - někdy, zvláště u akutních, kratší dobu trvajících případů, se bylinky mohou po zlepšení zdraví vysadit skokem. A také obráceně - u závažných či velmi chronických metod, již "síla bylin" již nestačí na změnu, pouze na podporu a směsi se podávají dlouhodobě.

Bylinné směsi dostává klient na předepsaný počet dnů, do následující kontroly. Při ní se směs dále upravuje podle aktuálních potřeb nebo se snižuje dávka v závěrečných fázích terapie.

Čínské bylinné směsi mohou mít několik podob:

Odvar (tang): Původní metoda podávání bylin, nejúčinnější ale taky chuťově nejméně vábná. Řídí se Konfuciovým "dobrý lék chutná hořce, dobrá rada drásá uši".

Práškový extrakt (san): Koncentrovaný výtažek v suché podobě, určený k rozpuštění ve vodě. Méně účinnější ale chutnější. Často podávaný u dětí či pro doléčení.

Lisované pilulky (wan): Lisované tradiční směsi do malých kuliček. Chuťově naprosto bezproblémové, účinností opět nižší než u vařených bylin. Rovněž vhodné pro doléčení či u méně problémových stavů.

Další doplňkové produkty - sirupy, náplasti, masti, čípky.

.

Akupunktura

Založená na ovlivňování speciálních míst na povrchu těla napichováním jehel. Patří k ní další přidružené metody, z nichž využíváme ovlivňování bodů tlakem při akupresuře a masážích nebo teplem, při takzvaném moxování (nahřívání bodů dutinkami, naplněnými pelyňkem). Při respektování pravidel, týkající se hygieny provedení, hloubky napichování, podání řádného vysvětlení o metodě atd., se jedná o naprosto bezpečnou metodu, nezatíženou vedlejšími vlivy. Využívá se často u bolestivých stavů, je však prospěšná i u mnoha dalších onemocnění. V posledních desetiletích probíhá intenzivní výzkum, což dokumentuje například materiál vydaný Světovou Zdravotnickou Organizací (čtení spíše pro praktiky - dokument má 81 stran).

Na akupunkturu si klient dochází jednou až dvakrát týdně, při udržovacím tempu méně často. Samozřejmostí je používání jehel na jedno použití.

Tuina masáže

Využívá se hlavně pro potřeby celkového ovlivnění pohybového aparátu - svalů, šlach, kloubů. Oproti akupunktuře působí plošně a více dynamicky. S předešlými metodami se velmi často kombinuje. Tuina masáže se liší od "běžných" masáží zejména prací se systémem drah a akupunkturních bodů. To znamená, že kromě řádného rozmasírování využívá i reflexního působení specielně vybraných bodů na celkový stav harmonizace a uvolnění. masáže se provádí jednou či dvakrát týdně, pokud se jedná o akutnější stav (náhlá ztuhlost krční či hrudní páteře, bolesti zad, povšechné bolesti těla, bolesti hlavy apod.), tak i častěji. Masáže se provádí přes textilii vleže či vsedě na speciálním masážním křesle.

Zdravotní cvičení Qigong

Cvičení je vhodné pro lidi s aktivním přístupem ke svému zdraví. Protože jej po naučení má každý doma a může provádět libovolně bez rizika předávkování se, představuje významný nástroj pro udržení zdraví a předcházení nemocem. Zejména je vhodné pro prevenci, tedy v případech, kdy se nerovnováha organizmu projevuje pouze na "energetické úrovni", tedy když máme problém, ale při vyšetřování přístroji a laboratorně nám naštěstí ještě nic neobjevili. Pokud však tento stav přetrvává, může se dostat do "orgánové úrovně", což vyvolá nějakou změnu - vznik vředu, zánětu, zvětšení apod. Každé cvičení Qigong (práce s vitální energií) je určeno pro celkovou harmonizaci a dále pro některou oblast organizmu. různá cvičení se kombinují do sestav, aby se tak zajistil celkový rozvoj a harmonie. Nástrojem, se kterým se zejména pracuje, je dýchání. Snažíme se o hluboké dýchání, nejčastěji se současnou vizualizací toku energie, která se vede do určitých částí těla, podle předem daného plánu. různých cvičení Qigong je na tisíce a lidí, kteří jej cvičí na miliony. U nás vyučujeme sestavu Osm kusů brokátu (Baduanjin) a cvičení Pěti elementů (Wuxing).

Akupresurní sestavy pro první pomoc

Akupresura je mladší sestrou akupunktury. Přes menší účinnost má jednu nespornou výhodu, lze jí použít takřka kdykoliv a kdekoliv. Je ceněna zejména pro svou nenáročnost, neškodnost a po zácviku snadnost provedení.

bolesti hlavy
bolesti a ztuhlost krční a horní hrudní páteře
bolestivou menstruaci a premenstruální problémy
Dietetika

Známý lékař a taoista Sun Simiao, jenž se dožil 101 let a do konce života aktivně léčil, řekl: "U svých pacientů nejdříve doporučuji změnu jídelníčku. Pokud to nestačí, volím další metody." V současnosti by změna jídelníčku asi nestačila, přeci jenom soudobé nemoci jsou složitější a faktorů, které je ovlivňují jsme vyvinuli mnohem více. Pořád ale platí, že jídelníček je jedním z velmi důležitých nástrojů, který se může stát jak dobrým sluhou, tak zlým pánem. Poznámky k jídelníčku jsou součástí každé konzultace, u některých diagnóz mají pouze okrajový význam, jindy jsou stěžejní. Dietetika se opírá o střídmost, různorodost a pravidelnost ve stravování. Navíc k těmto obecným pravidlům čínská dietetika razí zásadu "termodynamických" vlastností stravy, které musí korelovat se stavem pacienta a povahou jeho onemocnění.

Akupunktura ušní

Za normálních okolností nelze na ušním boltci zjistit žádné reflexní projevy, objevují se pouze tehdy, jestliže z organismu přicházejí signály, že něco není v pořádku.

Aurikuloterapie – ušní akupunktura, je efektivní metoda nejen léčení, ale i jako diagnostický prostředek.

Aktivní, neboli citlivé body na ušním boltci jsou jen tehdy, když je na odpovídajícím orgánovém místě nějaký problém. Když je bod bolestivý – resp. citlivý – tak je na daném orgánu problém, i kdybychom ho neuměli diagnostikovat jinou formou nebo i když o něm nevíme. Pro západní medicínu je ušní boltec vlastně nezajímavý orgán, resp. kus kůže a chrupavky – ale pro nás je to významný mikrosystém, na kterém dokážeme účinné a relativně bez rizika (v porovnání s tělovou akupunkturou) zasahovat, ovlivňovat „vnitřního lékaře“ a aktivizovat léčebné pochody v těle, spolehlivě diagnostikovat, a zároveň vše bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Maximální neúspěchem terapie bude, že možná nezabere.

Ale při citlivém přístupu terapeuta a dobré diagnostice nám poskytne v krátkém čase (3 – 4 sezení) dobré výsledky léčby v porovnání s tělovém akupunkturou (cca 10 sezení). Je hlavně velmi efektivní metoda při problémech s pohybovým aparátem a akutních bolestech. V těchto případech je známý tzv. „Vteřinovými fenomén“ – když při informovaném zásahu odpovídajícího bodu třeba pár jehlami nastává okamžitá úleva pro pacienta, hlásí okamžité zlepšení, ustoupení až úplné zmizení bolesti. Při takovém zásahu bývá i dlouhotrvající léčebný efekt a problém se i několik let nemusí objevit.

Ostatně po vyléčení je jen na nás, jak budeme dále se svým zdravím zacházet a zda se poučíme z problému a připojit i jiná preventivní opatření (cvičení, strava, životospráva, pitný režim – voda, masáže atd.) nebe po roce, dvou zas přijdou na řadu dveře ordinace terapeuta.

Velmi účinná je ušní akupunktura na hubnutí.

Trocha z historie

I když se některé dílčí poznatky o účinných bodech na ušním boltci vynořují z hlubin dávnověku, zrod této metody umíme určit poměrně přesně. Stalo se tak v r. 1951. Tehdy si francouzský lékař Paul Nogier, všiml na uchu svých pacientů trpících na chronické bolesti v kříži, drobné jizvičky. Zjistil, že jizvičky jsou pozůstatkem po úspěšném zákroku, který podstoupili u místní léčitelky. Tato paní se s tajemstvím léčby bolestí zad seznámila prostřednictvím čínského přistěhovalce. Používala na dnešní poměry dost drsnou metodu, připalovala určité místo na uchu rozžhaveným drátem.

 

Iridologie

Iridologie je diagnostická metoda hodnotící zdravotní stav pacienta na základě vzhledu a znaků jeho duhovky. Dále se berou v úvahu také znaky na skléře a změny v uložení a tvaru zorničky

Na duhovce oka, díky jejímu spojení s celým tělem nervovým a krevním systémem, je vidět všechny poruchy, ke kterým z různých důvodů dochází. Znamená to, že všechny deformace v uložení vláken v duhovce, projevující se v různých podobách jako skvrny, kosočtverce, body atd., a zároveň nepřirozené znaky podle daného zabarvení duhovky mají svůj diagnostický význam.

Pozorováním duhovky můžeme důkladně zhodnotit zdravotní stav a číst informace, které se týkají hrozících chorobných změn v organismu. Tato metoda také umožňuje stanovit predispozice k určitým onemocněním dříve než se projeví. V dnešní době nám umožňuje digitální technologie kvalitní vyšetření duhovky, ale také možnost archivovat a porovnávat nálezy. Iridologie je metoda, která nám pomáhá hledat skutečné příčiny onemocnění.

První písemné doklady svědčící o využívání duhovky na rozpoznání nemocí, pocházejí z doby před několika tisíci lety. Nejznámějšími dokumenty jsou dva papyry o délce okolo 50 metrů a šířce 1,5 m, které byly nalezeny v Gize. Jejich autorem je slavný lékař a kněz faraona Tutanchamona El Aks (1349 př. n. l.). Jemu se také připisují zásluhy o rozšíření této metody do Babylonu, Tibetu a Indočíny.

V Evropě se o rozvoj iridologie zasloužil lékař Filip Meyens a o 200 let později budapešťský lékař Ignác von Peczel. V roce 1951 byla založena z iniciativy B. Jensena Mezinárodní iridologická společnost a od roku 1978 vychází v USA pravidelně časopis Mezinárodní iridolog.

 

Moxování

Moxování je velmi stará čínská metoda ošetřování akupunkturních bodů, která přispívá k harmonizaci organismu. Moxy jsou vyrobeny většinou ze sušeného pelyňku, který bývá u některých typů doplňován dalšími léčivými bylinami. Po zapálení ovlivňují akupunkturní body svým teplem a také uvolňovanou energií z léčivých bylin v moxe obsažených. Tyto složky pronikají do akupunkturních drah, kde doplňují energii, na ošetřovaném místě podporují krevní oběh, čímž odvádějí bolest a pocit chladu.

Terapie moxováním má velmi široké využití – zvláště u osob starých, oslabených, citlivých na chlad a také u dětí, kde je omezená možnost využití akupunktury. Zvyšuje počet červených i bílých krvinek, endorfinů, tlumí záněty, posiluje organismus. Všeobecně ji lze využít při poruchách imunity, slabosti, náchylnosti k zahlenění a sklonu k častému nachlazení. Také ji lze aplikovat při onemocněních trávicího ústrojí, poruchách močení (zvláště při původu z cladu), revmatismu, artritidě, bolestech zad a vyhřezlých ploténkách a osteoporose. V gynekologii je účinná např. při úpravě menstruace a její bolestivosti.

 

Baňkování

Baňkování je velmi stará technika pocházející z Číny. Baňkování pomáhá odstranit bolest páteře a pohybového aparátu a ovlivňuje také správnou funkci vnitřních orgánů. Terapie pomocí baňkování je jedinečná tím, že jako málokterá metoda docílí tak intenzivního prokrvení masírované tkáně. Již po jednom zákroku se může dostavit neočekávaná úleva.

Účinky baňkování

Používání baněk má dvojí účinek, jednak všeobecný (pročištění krve, zlepšení oběhu, regulace a zdokonalení funkce autonomního nervového systému atd.) a místní (odstranění bolesti, uvolnění ztuhlých svalů apod.). Pár účinků lze stručně vysvětlit.

* Vliv na kůži: Fyzikální podněty působí přímo na vlasovou cibulku a rozšiřují krevní cévy. Prostřednictvím mírného tahu se zrychluje tkáňový metabolizmus v kůži, zlepšuje se činnost potních a mazových žlázek.

* Vliv na svaly: Slabý tah, vyvíjený při baňkování, stimuluje podkožní kapiláry, což aktivuje funkci krevních cév ve svalech.

* Vliv na klouby: Baňkování je výborná metoda pro léčbu revmatizmu. Prokrvují se lépe klouby a zvýší se sekrece synoviální tekutiny.

* Vliv na zažívací ústrojí: Sací síla lehkého podtlaku v bodech na břiše stimuluje vnitřní orgány, zlepšuje peristaltiku a sekreci i kvalitu trávicích šťáv.

Kdy baňkování nedoporučujeme?

Navzdory blahodárným účinkům, baňkování nedoporučujeme aplikovat pokud trpíte

* trombózami

* křečovými žilami

* gangrénami (odumřelá tělesná tkáň) – hrozí toxémie (infekce)

* máte otevřené rány nebo hnisavé infekce

* otoky srdečního původu

 

 

Arikuloterapie

 

Tuina masáž

Tuina masáže

Využívá se hlavně pro potřeby celkového ovlivnění pohybového aparátu - svalů, šlach, kloubů. Oproti akupunktuře působí plošně a více dynamicky. S předešlými metodami se velmi často kombinuje. Tuina masáže se liší od “běžných” masáží zejména prací se systémem drah a akupunkturních bodů. To znamená, že kromě řádného rozmasírování využívá i reflexního působení specielně vybraných bodů na celkový stav harmonizace a uvolnění. masáže se provádí jednou či dvakrát týdně, pokud se jedná o akutnější stav (náhlá ztuhlost krční či hrudní páteře, bolesti zad, povšechné bolesti těla, bolesti hlavy apod.), tak i častěji. Masáže se provádí přes textilii vleže či vsedě na speciálním masážním křesle.

 

Dietetika

 

Tejpování

Taping nebo-li tejpování je metoda, kdy za pomocí speciálních lepících pásek nalepených na kůži v problémové oblasti dochází k pasivní podpoře kloubů a vazů. Tejpování je častou indikací v oblasti sportovní i terapeutické medicíny. Ve sportu je taping čím dál více využívaný pro stabilizaci kloubních struktur jako prevence proti poškození kloubů a šlach nebo pro posílení stability již narušeného kloubu po úrazech nebo nadměrném a častém přetěžování. Časté je poškození vazů ve smyslu natržení nebo dokonce přetržení. Vazy jsou součástí kloubů a hojí se pevnou vazivovou jizvou, která se často znovu poraní a způsobuje prodloužení vazů. Prodloužené, volné vazy umožní pohyb většího rozsahu než je běžné a tím dochází k opotřebování kloubních chrupavek a dalším degenerativním změnám, které mohou později vyústit až do artrózy.

Terapie

V rámci terapie se taping užívá jako pasivní podpora, jež má za úkol ulevit namáhanému kloubu a snížit přetěžování dané oblasti. Pomocí tapingu je poškozená část pohybového aparátu méně náchylná k přetěžování a postižená část je udržována ve fyziologicky optimální poloze. Speciální techniky tejpování tedy umožňují kloubu pohyb v jeho běžném rozsahu bez překročení bolestivých hranic. Vzhledem k charakteru potíží existují dva druhy tejpování, a to fixní (pevné) a kinesio (elastické). Jsme schopni provést správnou a hlavně funkční aplikaci tejpu.

Jak tejpování pomáhá?

* Snižuje otok

* Zmírňuje či zcela odstraňuje bolest

* Podporuje hojení

* Stabilizuje klouby

* Podporuje vazy a svaly

* Řeší lymfedém

* Řeší akutní jizvy a mnoho dalšího

Kromě užití jako podpůrný prostředek při sportu nebo pro terapeutické účely je taping využíván jako korekční prostředek pro drobné deformace (např. při propadlé nožní klenbě, při vbočeném palci apod.). Dobře také působí na nervový a oběhový systém. Přesto, že je tato metoda primárně určená pro sportovní účely, je nyní z 85% využívána mimo sport. Abychom byli konkrétní, jde především o uplatnění ve fyzioterapii, pediatrii, neurologii, ortopedii, terapii lymfedému a jizvy, preventivní medicíně, egoterapii a mnoho dalších.

Kineziotaping vyvinul v 70. Letech minulého století japonský lékař a chiropraktik Kenzo Kase. Zkoumáním nalepováním pružných pásek na kůži zjistil, že při sportovních výkonech dochází k menší úrazovosti a naopak přetížený svalový a kosterní systém je odlehčen. Dochází k normalizaci svalového napětí a zároveň ke zlepšení funkce krevního a lymfatického oběhu. Důslednou aplikací tejpů vytvořil techniku použitelnou nejen pro sportovce, ale také pro doléčení úrazů, regeneraci a rehabilitační činnost.

Pár zásad: S jakýmkoliv tejpem je třeba po nalepení zacházet velice šetrně. Do třiceti minut je náchylný na poškození. Po této době je možné se sprchovat, koupat, plavat a ani sauna tejp nezlikviduje. Jen je potřeba při vysušování dbát zvýšené pozornosti a vždy tejp vysušovat jemným pohybem od středu ke krajům. Přesto, že je svalový tejp nalepený bez tahu, je dobré mít na zřeteli, že vytvořením kožních vlnek v uvolněném stavu svalstva vzniká poměrně silný tah na pokožce. Pamatujte, že páska pracuje 24 hodin denně. Je možné, že v prvním dnu a hlavně v noci, kdy jsou všechny změny a reakce organismu citlivější, budete pociťovat určité nepohodlí, či zesíleně vnímat aktivitu tejpů.

 

 

Kondiční orgánový skener